Pomatení smyslů nebo pravý cit??! 5.díl
Už je to několik týdnů co jsme pryč z Konohy.Dost věcí se změnilo. S Thoushim jsem se dost sblížil.Možná bych ho mohl i považovat za svého nejlepšího kamaráda.Možná i víc.Poslední dobou je to trochu jak na jehlách.Možná,možná kdybych neměl přítele možná by sem se snim dal dohromady,ale když já..mám rád Nejiho.Moment řekl jsem rád a né miluju?Asi jsem se zbláznil.Ale zpět k treninku.
Každý den pylně trénujem a já se stávám čim dál tim silnějším a lepším než jsem byl.Horší je to,že už nevim jestly se chci vrátit do vesnice.Ano mám tam přátelé,které bych mohl nazvat moji rodinou,kterou jsem nikdy nemněl,ale….Začínám si uvědomovat to,že to co jsem si přál.Můj sen stát se Hokagem a dřív přivéset Sasukeho a snít o tom abych mněl milovanou osobu u sebe.Se pomalu,ale jistě začíná rozpadat.Chtěl bych být svobodný jako ted.Chtěl bych hodně věcí…Smutně jsem si povzdychl..
,,Hej Naruto kde se flákáš??Pojd jdeme trénovat“
Vytrch mně ze zamyšlení Thoushi.Jen jsem se na něj podíval a zvedl se.Šel jsem snim trénovat.Tedkon trénujem ovládnutí mého nového meče Arlis.Je to podobný meč jako má Sasuke katánu,akorát,že já mám černý a temný.A víc nebezpečný,protože to není jen tak ledajaký meč.Umí se ovládat sám.A dědí se od generace klanu uzumaki.Je těžký ho ovládat.Nejdřív musim splnit jednu techniku abych ho mohl ovládat.Podstatě je to technika,která se taky dědí z generace na generaci.Řáká se tomu blesk neboli rychlý krok.(srry ,ale nenapadlo mně nic a že sem nad tim uvažovala dlouho).
Každý den se zlepšuji.A taky i jsem si blíž s Thoushim.Vlastně by se dalo říct,že už s Nejim asi nic nemám.Ale proč se nepobavit,že?K tomu nemusim mýt žádné závasky.
,,Thoushi já už nemůžu.“řekl jsem a sedl si. Nebyla to pravda,ale já mám dneska trochu něco jinýho v plánu.Nevim jestly mi to Thoushi dělá schválně,ale dneska je bez trička.Jeho hrud je odhalená a já mám drobný choutky.Ono když ste na blízku někomu kdo vás přitahuje.Tak je to těžký.
,,No dobře pro dnešek stačí“zašklebí se na mně trochu udýchaně.Ono přece jen není tolik v elánu jako já.Ta liška mi pomáhá proto se unavuju pomalu. ,,Thoushi ke mně“zavolám na něj hlasem,který nesnese odpor.Něco si pro sebe zamumlá a vydá se ke mně. ,,Co se děje?“ Kouká na mně.
,,Pojd blíž…“popojde ,,Ještě,ještě ještě trochu“ když už je u mě skoro nadosah.Teda tak blízko,že cítim jeho zrychlený dech.Ted,ale nevim jestly je to z tréninku nebo ze mě.Musel jsem se pousmát.Přitáhl jsem si ho k sobě a posadil si ho do klína.
,,Naruto..t-to…. c-co to děláš?“Vyjekl a chtěl se odtrhnout.Nepovolil jsem jen jsem si ho víc k sobě přitisk.Zadíval jsem se jeho tváře.Byla tak jemná,ale přesto nani něco bylo co vás přitahovalo.A ktomu ten menší náznak červené ve tváři.Bylo to prostě roztomilí.Neodolal jsem a přitiskl jsem svoje rty na jeho.
Zprvu byl překvapený,ale pak se hned přidal.Povalil jsem ho na zem pod sebe.Musel jsem se odtrhnout.Jaksi nám docházel kyslík.Prohlížel jsem si ho.Pak jsem vzal jeho ruku a moji.Proplet jsem je.Sklonil se zase nad něj a dlouho sme se ještě líbali.
Nic ví nebylo,protože je to ještě brzy.Jak na mně tak na něj.Oba to víme.Večer jsme si k sobě lehly a usnuly ve společném obětí.
Zdál se mi divný sen,Jakoby mně někdo volal.Ale pořád. "Naruto,Naruto,Naruto.."pořád mi to znělo jako ozvěna.Když semnou někdo zatřásl. ,,Mmm co se děje?"zaptal jsem se a podival se na Thoushiho.To co jsem,ale vyděl nebyl Thoushi.Ale někdo jinej mně moc známej. ,,Eh Ita..Itachi?Co...co tu děláš?"Vykoktal jsem a pak mi to trklo. ,,Kde je Thoushi??Kde je?"řval jsem na něj.
,,Klid Naruto já jsem tady."Podíval jsem se na něj.Byl svázanej hned vedle postele.
Něco se mi,ale nezdálo.Proto jsem rychle šáhl pod polstář a vrh ho po Thoushim.Jak jsem si myslel.Klon. ,,Kde je?" zavrčel jsem.
,,Naruto musim s tebou mluvit.O samotě.On je jen vedle v mísnosti.Neboj jsem tu sám.Naruto musíš se vrátit do Konohy.Dějou se tam hrozný věci.Už jsou to dva roky co jsi slíbil,že přídeš.A oni tě ted potřebujou.Musíš se tam vrátit."Domluvil a koukal na mně. ,,Proč bych ti mněl věřit??.."zeptám se,ale ten pocit,že se tam něco děje mám. ,,Protože je napadl Pein a ostatní z Akatsuki.Já sem se diskantoval od nich.Už knim dávno nepatřim.Prosím vrat se semnou do Konohy."díval se na mně pohledem,který zračil bólest a snad i naději?Kdo ví?!
,,Ale co Thoushi.Máme ted tréning.A já nemůžu se vrátit.Mně už tam nic nedrží."potomle jsem,ale zkameněl.Co jsem to řekl?Opravdu to tak cítim?A co můj sen?Co mí přátelé?..
,,Naruto..to ty to myslíš vážně.?"Dívá se dost šokovaně.Pomalu jsem kývl. ,,Ano nic mně tam už nedrží.Nevim proč bych se mněl vracet.Ale když je to nutný.Dobrá pomůžu jim,ale pak už odejdu."vstal jsem.Stál jsem proti Itachimu.
,,Jen si ještě něco musim vyřídit."Obešel jsem ho a šel do kuchyně.Thoushi tam byl svázanej a díval se na mně. ,,Thoushi."vykřikl jsem.Okamžitě jsem šel k němu.
,,Naruto..zůstan tu prosím."zanaříkal.Jen co jsem mu sundal pásku.A rozvázal ho.
,,Thoushi já se musim vrátit a pomoct jim.Ale pak slib mi,že tu na mně počkáš?Slib mi to.Za chvilku než se naděješ budu tady.Prosím slib mi to"políbil jsem ho.
,,Naruto..d.dobře slibuju,ale prosím vrat se mi.Já..já tě miluju."vykřikl a objal mně.A hlavu zabořil do mé hrudi.
Pohladil jsem ho a odtáhl trochu jeho hlavu. ,,Neboj já se vrátim..."usmál jsem se a políbil ho.Potom jsme už musel,ale jít.Itachi nás celou dobu pozoroval.
Bylo mi to jedno.Jen jsem se okolo něho protáhl a řekl ,,Jdeme?"
Stím jsem vyšel ze dveří..
Komentáře
Přehled komentářů
koukám, že si nechala naruta dopět. to se mi líbí a toushi je mi taky sympatikej. už se těšim co bude dál. jestli naruto ve svém převědčení hned tak nepoleví.
jinak pokud chceš fakt super povídku neji naru tak si najdi stránky sax (kdyžtak je odkaz u mě na stránkách) a povídky mise je neji naru. a je dobrá.
...
(tess, 12. 11. 2009 13:27)